Pet Shop Boys v hloubi noci

Tom · Site Admin Založen: 1.5.2006 Příspěvky: 874

Osnova:

TV
LP
PSB
Expo
Závěr

Po všelikých přípravách během dne (měl jsem dovolenou) jsem po páté hodině, oblečen do trička s nápisem "I'm With Stupid", šipkou a nápisem "Pet Shop Boys" na rukávu, vyrazil z naší vísky směr Praha. Sice výlet málem skončil hned za rohem, protože jsem byl myšlenkama trochu mimo a na křižovatce, kde projede tak jedno auto za hodinu, jsem zapomněl dát přednost, ale vše dobře dopadlo. Cesta probíhala bez problémů, jen mě trochu děsila zatažená obloha na západě.

Po půl sedmé jsem dorazil na Výstaviště, zaparkoval u sportovní haly a spojil se s panem Martinem Štefanem, producentem pořadu Poprask (ČT), se kterým jsme se měli sejít kvůli natočení rozhovoru o PSB pro reportáž o této skupině (viz starší zpráva v e-mailovém fóru a http://www.psb.php5.cz/viewtopic.php?t=66 - mimochodem, docela mě překvapilo, že se nikdo jiný neozval).

Chvilku poté jsme se setkali před vstupem na Výstaviště. Pana Štefana doprovázela redaktorka Kateřina Rathouská (která se mě měla "ptát na všechno", jak mě upozornil producent), kameraman, zvukař a osvětlovačka (jestli jsem tu funkci nepoplet). Nějaký čas jsme věnovali hledání vhodného místa pro natáčení - Ministry byli opravdu slyšet - až jsme skončili v jedné ulici u Veletržního paláce.

Bez zbytečných průtahů se šlo na věc. Dostal jsem do ruky mikrofon, tým se připravil a už paní redaktorka položila první otázku (pěkně z voleje, předem jsem netušil, co bude). Celkem byly otázky snad čtyři, pokud si to dobře pamatuju, a to zhruba takovéto - co se mi na PSB líbí, co konkrétně na písničkách, předchozí koncerty PSB v Praze a fanoušci v ČR.

Takže jsem něco odblekotal, šlo to dle mého celkem dobře, jen při první odpovědi jsem byl upozorněn, abych odpovídal úplně celou větou (tedy ne jen "líbí se mi...", ale "na PSB se mi líbí..."), a směrem na redaktorku jsem taky moc nekoukal, spíš jsem bloudil očima sem tam. Každopádně snad to bude použitelné (taky jsme byli domluveni, že jim předám nějaké fotky výstřižků a podobně, pro obrazové doplnění rozhovoru) a pravděpodobně v pátek 8. září v 18:30 na ČT 2 v pořadu Poprask by tak mělo být vidět a slyšet nejen interview s PSB a něco z jejich vystoupení, ale doufám i tento rozhovor se mnou.

===

Pak jsme se rozloučili a já se přesunul ke vstupu do areálu Love Planet. Po chvíli čekání ve frontě jsem se dostal dovnitř (bez toho, že by někdo kontroloval obsah mého 30litrového baťohu). Chvíli jsem hledal stánek se suvenýry (ten byl trochu jinde, než jak bylo vyznačeno na mapce; nakonec mě nasměroval jeden barman - když jsem se ho na ten stánek ptal, v potvrzovací otázce - zřejmě si všiml mého trička - zmínil přímo Pet Shop Boys). Tam jsem koupil dvě trička (s obrázkem a se "Sodomou").

Potom jsem se přesouval blíže k pódiu č. 1, kde měl proběhnou koncert PSB. Omrknul jsem místo srazu (další chyba v mapě - Lipton bar tam nebyl), ještě před vystoupením J. A. R. jsem se pozdravil s Tanjou ze Švédska a s dalšími fanynkami z Ruska, které už čekaly v první řadě. Ještě před půl devátou jsem se sešel s Paulem. Pak jsem se na chvíli vydal pro dvě CD za Karlem, našel jsem ho společně s Danem a Liborem.

Pak jsem se vrátil za Paulem, našli jsme u (jinde umístěného) Lipton baru elegantní Maj a pak se všichni vrátili na místo srazu. Paul pořád řešil moje tričko; záhy dorazil Flyer a na poslední chvíli i "oranžová" Andynka, a kdyby nebyl nejvyšší čas se přesunout do "kotle", mohli jsme pomalu uspořádat soutěž Miss fanynka PSB.

Naštěstí se naplnily předpoklady, že po koncertě J. A. R. hodně lidí odejde, takže nebyl takový problém se dostat do popředí. Nakonec jsem skončil v první řadě u Tanjy, téměř naproti Chrisovu "stanovišti" (trochu směrem doleva). Andynka a Maj byly prakticky hned za mnou, Paul a Flyer někde jinde. Za mnou stála jedna upovídaná a poněkud řekněme zvláštní fanynka, která nás zásobovala různými (spíše méně) zajímavými historkami.

Od Tanjy jsem se dozvěděl, že PSB mají být ubytování v nedalekém hotelu Expo (viděla je tam Tanjina maminka ve výtahu), tak jsme se domluvili, že tam ihned po skončení koncertu poběžíme a zkusíme získat autogram či společné foto (koneckonců to byl i jeden ze dvou plánů, které jsem měl dopředu připravené).

===

Atmosféra i dav postupně houstly a něco po půl desáté to propuklo. Nejdříve na úvod pasáž z hudby k filmu Psycho, pak God Willing a poté konečně "normální" písnička Psychological. Na začátku se zdálo, že Chris má nějaký problém s klávesami či se zvukem, protože něco probíral s programátorem Petem Gleadallem. Ale pokud něco nebylo v pořádku, zřejmě se to do něj brzy dalo.

Show byla výborná. Uprostřed pódia stála konstrukce ve tvaru jakési kostky potažené plátnem, která sloužila k různým účelům. Dalo se jí všelijak procházet, promítat na ni projekce, rozevírat a rozdělovat a podobně. Při přechodu mezi písničkami Minimal a Shopping se tam blikající "Minimal" změnilo na blikající "Shopping", při Where The Streets... nebo Dreaming Of The Queen mohli vidět diváci záběry v prvním případě Neila, ve druhém z pohřbu princezny Diany.

Při písničce Rent seděl Neil uvnitř kostky, schovaný za plátnem. Při Always On My Mind se na pódiu objevily zvětšené hlavy Neila a Chrise, zpoza kterých vylézali legračně vyparádění tanečníci (kostkované sako, chvíli měli na hlavě kytku, chvíli atrapu kytary...).

Zvuk v první řadě nebyl úplně ideální, dav mezi písničkami byl leckdy hlučnější, ale vidět PSB z blízka stálo za to. Chris jako obvykle v roli téměř statisty (ale na ty klávesy sáhnul, vážně!), na Neilovi bylo vidět, že si koncert užívá, že to není jen nějaká nepříjemná povinnost.

Mezi nejzajímavější momenty z koncertu patřila písnička Dreaming Of The Queen, kdy jsem si předem říkal, zda to nebude poněkud divné či kýčovité, když při ní promítají záběry z pohřbu, ale nebylo. Naopak tato projekce zvláštním způsobem umocnila slova "And there were no more lovers left alive / No one had survived". Jiným zajímavým okamžikem byla vizuálně minimalisticky provedená písnička Rent. Byť má celkem prostý text, přišlo mi, jako bych znovuobjevil její kouzlo. Jako by i tady platilo ono "v jednoduchosti je krása".

Ale na pódiu se dělo něco prakticky neustále, tanečnící tančili, dělali přemety a podobně, doprovodní zpěváci v čele se Sylvií Mason-James zpívali (Sylvia v závěru "nabízela" mikrofon publiku), prostě celý koncert byl (v rámci zvukových možností první řady) fajn.

===

Podle domluvy s Tanjou jsme já, skupinka Rusek a Andynka, která pohotově zareagovala, ihned po Go West vystartovali pryč, směrem k hotelu Expo. Cestou mi x-krát zvonil mobil, ale neměl jsem čas se zastavovat (byl v baťohu) ani dech mluvit. A i kdybych mohl, stejně jsem nemohl říct, kde jsem, což jsem považoval za hlavní důvod, proč je po mně sháňka.

Po chvíli jsme doběhli k hotelu, nikde nikdo, tak jsme čekali venku a různě jsme si povídali. Nebohá Andynka mě musela párkrát požádat (když jsme mluvili jen spolu, ne dohromady s Ruskami), že sice anglicky něco rozumí, ale jestli bych na ni nemoh mluvit česky (angličtina mi šla na jazyk asi vlivem mezinárodního okolí). Byla děsně překvapená a nadšená, že už mám rodinu. Ohledně PSB se nic nedělo. Asi po hodině jsme se přesunuli do "čekárny" v hotelu.

Později jsem si všiml asi hodinu staré SMS od Alis, která psala, že mají autogramy (jak jsem zjistil během soboty, potkali je kolem půlnoci u východu pro účinkující; vůbec jsem nepředpokládal, že by tam PSB byli tak dlouho po skončení koncertu). Když jsem jí volal zpátky (po té zhruba hodině), už to nebrala. Zkusil jsem tedy warpera, o kterém jsem věděl, že bude ponocovat, jestli nebyl s Alis a nepotkal PSB (aspoň by třeba bylo jasné, jestli je ještě naděje, že se jich dočkáme). Nepotkal. Kolem půl druhé jsme já a Andynka z hotelu odešli, na Andynku čekal přítel a já odjel domů.

===

Další den se ukázalo, že PSB v hotelu Expo sice asi opravdu byli, ale jen kvůli rozhovorům. Údajně bydleli ve Four Seasons. Takže společná fotka třeba někdy příště. Každopádně to byl velký den, přeci jen rozhovor pro televizi, setkání s fanoušky a koncert PSB (a pak ještě chvíle nadějného čekání), taková kombinace se jen tak nesejde.

Celkový výborný dojem tak kromě marného čekání v hotelu (ale s tím se musí počítat) pokazilo jen určité nepochopení (resp. způsob - do jisté míry zvláštní - jakým bylo toto nepochopení dáno najevo) některých fanoušků, kteří si představovali, že budu po koncertě k dovolání, i když nic takového nebylo předem domluveno a i když v tom z mé strany nebyl žádný zlý úmysl.

Až na tato dvě negativa byl ale páteční večer skvělý. Snad si ho budu nějakou chvíli pamatovat.
_________________
It's time...
http://psb-atdeadofnight.net/cz/